Sice má advent být dobou odpočinku a vánoční nálady, ale já se zatím začínám utápět v napětí a stresíku. Ani ne z dárků, ty mě ještě strašit ani nezačaly, ale spíš z množství povinností ve škole, které se tyto dva následující týdny spolu v mém kalendáři skamarádily a všechny si hoví v koncentraci několika málo políček, z těch krásných projektů, které jsme si samy na sebe vymyslely, krásně vychází a neskutečně nás baví (opravdu! tohle není ironie!), ale bohužel vysávají veškerou energii i čas, a v neposlední řadě ještě z toho jak se mi všude líbí vánoční dekorace, ale samotné se mi doma kupí nevyžehlené prádlo. Já nevím, možná je to jen dospělácký život. Zároveň se toho ale děje tolik skvělého, až jsem z toho stresu vlastně neskutečně šťastná a těším se i na to, co ještě přijde a snad vyjde. Teď vlastně nevím, jestli tenhle můj zoufalý odstaveček dává nějaký smysl, a doufám, že vás nepřivede do hluboké deprese. Přeji nám všem krásný advent, který si nenechejme zkazit zbytečnou panikou! ...a já mizím rychle dohnat učení na zítřejší zkoušku. Uá!
